Hrajeme si v Libosadu

Zakladatel kroměřížské Květné zahrady Karel Lichtenstejn-Castelkorn si přál, aby jeho „zahrada potěšení“ – Libosad – nabízela také příležitosti ke hře. Takto měli možnost zahradu objevit a zakusit rodiče s dětmi, kteří se v rámci Víkendu otevřených zahrad  zúčastnili programu Hrajeme si v Libosadu. Na několika zastaveních v zahradě jim byly  zážitkovou metodou zprostředkovány informace o této světově unikátní památce.  

Labyrint symbolizuje lidem svět, ve kterém je někdy těžké se vyznat. Naším úkolem je přesto neztratit se v něm a nalézt cestu. Děti ale i jejich doprovod mohly v bludišti hledat zatoulané míčky, nalézt cestu tam i zpět.

 

 

 

 

Velkým zdrojem inspirace v zahradě jsou Ovidiovy Proměny. Děti se mohly seznámit s příběhem o Panovi a Nymfě Syrinx, která k dětem přitančila na palouček, když pozorně poslouchaly zahradu a staly se symbolicky její součástí. Tuto „vílu“ si pak mohly i nakreslit.

 

 

 

Barokní rytiny nás informují o tom, že v zahradě se hrály kuželky. V rámci programu se tento druh zábavy do zahrady opět po mnoha letech navrátil a to přímo na autentickém místě kuželny.

 

 

 

 

Srdcem zahrady je osmiboký pavilon nazývaný dnes Rotunda. Z jeho bohaté výzdoby mohli účastníci programu ocenit především kamínkové mozaiky, o jejichž tvorbu se pokusili v rámci aktivity nazvané Kamínkování. Výzdoba Rotundy se tak stala pestrým vzorníkem motivů.

 

 

 

 

U Fontány Tritonů se děti nejprve zaposlouchaly do zvuku tryskající vody a následně vytvářely „vodní hudbu“ za pomoci celé řady hudebních nástrojů. Bylo připomenuto, že voda měla dříve v Libosadu mnohem výsadnější postavení, než je tomu dnes.

 

 

 

 

Program bylo možné realizovat díky pomoci Mateřského centra Klubíčko a jeho dobrovolníků a dále pracovníků Národního památkového ústavu, kteří jednak program připravili a jednak se v rámci svého volného času rovněž podíleli na jeho realizaci.