Zámek

Na strategicky výhodném místě nad nivou řeky Moravy stojí mohutná čtyřkřídlá dvoupatrová budova kroměřížského zámku, zastávajícího několik století nejen funkci rezidenčního sídla olomouckých biskupů a arcibiskupů, ale také správního a administrativního centra biskupských majetků, ústředí lenního zřízení a výkonu manského práva.

Nejstarší dějiny sídla jsou zahaleny tajemstvím. Nezvratné důkazy o existenci hradu lze zasadit až do doby episkopátu Stanislava Thurza (1496 – 1540). Tehdy vyrostla na tomto místě vícekřídlá budova s vnitřním dvorem a impozantní, dodnes stojící hranolovou vstupní věží. Na tyto rozsáhlé stavební aktivity navázal olomoucký biskup Stanislav Pavlovský (1579–1598) a přeměnil pozdně gotický hrad v renesanční zámek.

Barokní přestavba provedená biskupem Karlem II. z Lichtensteinu-Castelkorna (1664 – 1695) po skončení třicetileté války vtiskla chátrající rezidenci současné měřítko, architektonické řešení i utváření fasád. Společné dílo architektů Filiberta Lucheseho (1606 – 1666) a Giovanni Pietra Tencally (1629 – 1702) bylo dokončeno na počátku 18. století. V tomto období vznikl nejen rozlehlý zámecký komplex s reprezentativními zahradami, ale byly také položeny základy hodnotných zámeckých sbírek – knihovny, sbírky obrazů, kreseb a grafiky, numizmatické kolekce nebo neméně rozsáhlého hudebního archivu.

Další významnou kapitolu stavebních dějin kroměřížského zámku představuje jeho pozdně barokní přestavba po požáru v roce 1752, který zavdal příčinu nejen ke změně zastřešení budov, ale i k novému uspořádání a výzdobě interiérů 1. a 2. patra. Období 19. a 20. století již přináší pouze drobné architektonické úpravy a dnešním návštěvníkům se tedy nabízí možnost zažít atmosféru barokní velkoleposti tohoto unikátního rezidenčního souboru.

K umělecky nejcennějším částem budovy bezesporu patří sala terrena v přízemí severovýchodního křídla zámku. Tvoří ji trojice obdélných sálů a po stranách přiléhající grotty. Sala terrena představuje objekt vynikajících uměleckých kvalit a ojedinělého ikonografického obsahu. V samém závěru 17. století vzniklo na kroměřížském zámku jedno z významných děl raného baroka v českých zemích, pro které je příznačná harmonická syntéza architektonického, sochařského a malířského umění. Výzdoba saly terreny s širokým repertoárem mytologických postav a příběhů rozvíjí především téma času, přírodních dějů a jejich přirozených i mytologických proměn.

www.zamek-kromeriz.cz/

  

 Více fotografií ZDE