Magnólie v zahradě

Magnolia

V dubnu bývají královnami Podzámecké zahrady „magnólie“. Správné české jméno těchto dřevin je „šácholan“. Většina lidí je však zná pod počeštělým vědeckým označením, které má tvar Magnolia L. Toto jméno jako první použil botanik Charles Plumier (1646–1704) a jak zkratka L. napovídá, použil jej také švédský botanik CarlLinné (1707-1778), otec moderního dvojslovného botanického názvosloví. Složil tím hold svému kolegovi, francouzskému lékaři a botanikovi Pierru Magnolovi (1638-1715).

Tento rod v sobě zahrnuje okolo 125 druhů stromů a keřů, jejichž domovinou je jihovýchodní Asie (Himálaje, Japonsko,Borneo, Jáva…) i americký kontinent. Mohou být jak opadavé tak stálezelené. V našich klimatických podmínkách je možné venku pěstovat pouze některé spolehlivě mrazuvzdorné opadavé druhy.

V Číně a v Japonsku se jedná velmi starou zahradní rostlinu. Pěstování druhu Magnolia denudata (šácholan obnažený) u buddhistických chrámů je doloženo již z období dynastie Tang (618 – 901m.l.). Pro Číňany představuje šácholan symbol ženské krásy a čistoty. Extrakt z kůry druhu M. officinalis se v čínské medicíně používá jako povzbuzující prostředek.

Do Evropy byla jako první dovezena pravděpodobně na konci 17. století M. virginiana, následovala M. acuminata (1736), M. tripetala (1752), M. denudata (1789), M. lilliflora (1790) a další.

V evropských zahradách se dnes nejčastěji pěstují nejrůznější kultivary křížence nazvaného Magnolia x soulangeana šácholan Soulangeův. Jedná se o 2 – 6 m vysoký keř až menší strom s opadavými listy, nápadný v zimě výrazně chlupatými pupeny, na jaře velkými růžovými květy a později postupně zrajícím souplodím měchýřků obsahujících jasně červená semena. Byl vypěstován v roce 1820 ve francouzské královské zahradnické akademii ve Fromont. Poručík Soulange – Boudin zkřížil asijské druhy M. denudata x M. lilliflora (šácholan obnažený a šácholan liliokvětý). První rostlina vykvetla v roce 1826 a vyvolala zasloužený obdiv. Již v 19. století pokračovalo šlechtění a začala být nabízena řada odrůd lišící se odstínem růžové barvy, tvarem a velikostí květů. U dnešních moderních odrůd je již velmi problematické určit původní botanické rodiče. V posledních letech je úsilí pěstitelů zaměřeno na získání odrůd se žlutými květy.

V Podzámecké zahradě je možné obdivovat několik starých exemplářů šácholanu Soulangeova u Domu zahradníka a u bývalého skleníku. Nedaleko „Flory“ roste již přes sto let starý strom šácholanu tříplátečného Magnolia tripetala. Jeho domovinou je Severní Amerika a patří do skupiny šácholanů, které kvetou až v době olistění, a proto nejsou jejich květy tak nápadné. Šáchlan tříplátečný je ozdobný především svými až 50 cm dlouhými listy. Květy smetanově bílé barvy se obvykle objevují na přelomu května a června.

Fotografie si můžete prohlédnout ve fotogalerii ZDE