Šeříky

Nejvýraznější ozdobou Podzámecké zahrady v prvních květnových dnech jsou bezesporu šeříky.
Ve světě, a to především na asijském kontinentě, je možné nalézt okolo 30 různých druhů tohoto vděčného keře, někdy i menšího stromku. Pro bohaté kvetení a intenzivní vůni patří od pradávna k oblíbeným okrasným rostlinám a dnes se pěstuje především mnoho záměrně získaných kříženců a kultivarů.

První šeříky byly do střední Evropy přivezeny pravděpodobně v polovině 16. století, císařskými posly z Konstantinopole. Jednalo se o dnes nejznámější a nejběžnější druh šeřík obecný (Syringa vulgaris). Jeho původní domovinou je jihovýchodní Evropa a Asie a dnes je známo okolo tisíce různých kultivarů s květy v odstínech fialové, růžové, bílé i krémové až žluté barvy. V Podzámecké zahradě se nejčastěji setkáte s jedinci s tradičními bledě fialovými květy, a to jak v jednoduché, tak plnokvěté variantě.

Po šeříku obecném je nejpěstovanější na jaře kvetoucím druhem šeřík čínský (Syringa x chinensis). Jeho jméno je trochu zavádějící, protože se jedná o křížence, který byl vyšlechtěn ve Francii na konci 18. století (pravděpodobně 1777). Jeho rodiči byl šeřík obecný a Syringa protolaciniata pocházející z Číny. Nejčastěji se pěstují jedinci s fialovými a tmavě růžovými květy, ale jsou známy i bíle kvetoucí odrůdy.
Oba druhy se od sebe na první pohled liší ve tvaru listů. Zatím co šeřík obecný je má široké, srdčitého tvaru, listy šeříku čínského jsou výrazně užší. Oba tyto druhy byly v Podzámecké zahradě prokazatelně pěstovány již v roce 1883, z něhož máme první ucelenější soupis dřevin rostoucích v zahradě. Zatímco šeřík obecný byl tehdy označen za keř hojný, šeříku čínského se pěstovalo jen několik málo exemplářů.
Dnes je tento poměr spíše opačný, protože šeřík čínský má z pohledu pěstitele hned několik výhod. Po odkvětu se na keři nevytváří plody a rostlina se nevysiluje produkcí semen a příští rok bohatěji kvete, zároveň suché semeníky nesnižují estetickou hodnotu keře. Také tvorba odnoží je výrazně nižší než u šeříku obecného a keř neutlačuje své sousedy.
Kromě známější skupiny v květnu rozkvétajících šeříků se pěstují také druhy kvetoucí až v červnu a červenci, v Podzámecké zahradě můžeme najít např. Syringa komarowii, Syringa reticulata.

šeřík obecný šeřík čínský

Ještě bychom Vás chtěli upozornit na několik méně známých keřů v zahradě, které právě kvetou. U Fontány amorků můžete obdivovat růžovec bělokvětý (Rhodotypos scadens), který se v evropských zahradách pěstuje až od druhé poloviny 19. století, kdy byl přivezen ze své domoviny v Číně či v Japonsku. Zajímavé jsou jak jeho bílé kvítky, tak tmavé lesklé plody, které vytrvaly na keři z loňského roku.
Z Asie pochází také hroznatec (Exochorda) s hrozny býlích květů. Také tento keř se v evropském regionu objevuje až po polovině 19. století. Dorůstá výšky okolo 4m. Poměrně starý jedinec s bizarně pokrouceným kmínkem právě kvete u cesty od mostu u Pavího dvora k Čínskému pavilonu. Křehkou krásou drobných bílých zvonečků se mohou návštěvníci potěšit také na břehu Divokého rybníka. Zde roste severoamerická kráska halézie karolínská (Halesia carolina). Vzhledem k teplomilnosti není její pěstování v našich zahradách příliš časté, i když kromě květů je ozdobná i svými plody.

růžovec hroznatec halézie

Zvětšené fotografie si můžete prohlédnout ve fotogalerii ZDE