Začátek jara

V měsíci březnu by se měla Podzámecká zahrada velmi rychle naplnit záplavou květů. Marně byste je však hledali na loukách, vykvétají přímo pod korunami stromů. Jedná se o tzv. jarní efemeroidy. Tyto rostliny musí vyrašit a vykvést v krátkém jarním období, když stromy ještě nemají listy. Většina těchto rostlin má v půdě nějaký druh zásobního orgánu, hlízu, cibuli, oddenek, který jim pomáhá přežít poměrně dlouhé období roku v půdě bez nadzemních zelených částí.

Nejnápadnější jsou pravděpodobně sasanky. V zahradě je k vidění sasanka hajní (Anemone nemorosa) s bílými květy (obr. 1) a také sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) lákající jasně žlutou barvou svých květních plátků (obr. 2). Jejich blízkou příbuznou je u nás poměrně vzácná zapalice žluťuchovitá (Isopyrum) s několika drobnými bílými kvítky na každé rostlině (obr. 3).

Fialovou barvu přináší do pestrého koberce dymnivky. V zahradě můžete vidět jak dymnivku dutou (Corydalis cava) (obr. 4, 5) tak dymnivku plnou (Corydalis solida) (obr. 6, 7). Na první pohled se dají rozlišit dle tvaru drobných zelených listenů v květenství. Dymnivka dutá je má celokrajné, u dymnivky plné jsou dělené do drobných úkrojků. Své české druhové jméno získaly tyto květiny dle hlízky uložené v zemi, u dymnivky duté je uprostřed hlízy opravdu volný prostor.

Další zářivě žluté kvítky patří orseji jarní (Ficaria verna, nověji Ranunculus ficaria) (obr. 8). Vyrůstají jednotlivě na dlouhých plazivých stoncích. Lesklé listy na krátkých stopkách svým tvarem připomínají ledvinu či srdce. Modré až růžové tóny přináší do palety také plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) (obr. 9) využívaný od pradávna k zmírnění zánětů plic a dalších nemocech. Listy této rostliny pokryté drobnými stříbřitými skvrnkami zůstanou v zahradě až do podzimu. Mezi prvními se objevují také žluté květy křivatců (Gagea) (obr.10)

obr. 4 obr. 5 obr. 6 obr. 7

obr. 8 obr. 9 obr. 10

Vraťme se však vládcům zahrady – ke stromům a keřům. První se začaly probouzet převislé vrby náhrobní (Salix x sepulcralis) zářící nejen žlutou kůrou větví ale i květy uspořádanými v jehnědách a drobnými lístky. Stejný typ květenství má také habry (Carpinus betulus) (obr. 11). Prvním poslem jara, hned po vilínech, je náš domácí dřín obecný (Cornus mas), který tvořící mimo jiné jarní dominantu Ruin v blízkosti zámku (obr. 16). Tento, u nás ve volné přírodě ohrožený, druh přinese na konci léta spršku drobných červených plodů příjemně navinulé chuti. Bylo vyšlechtěno také několik ovocných odrůd s výrazně většími plody. Jasně žlutou barvu vnáší do zahrady zlatice (Forsythia) lidově často nazývaná zlatý déšť (obr. 13, 14). Toto pojmenování však správně patří zcela jinému keři, štědřenci odvislému. Zlatice mají svoji domovinu ve východní Asii a v evropských zahradách se objevují až po roce 1833. Kvete také kalina vonná (Viburnum farreri) pocházející z Číny (obr. 15). Jak název napovídá, drobné trubkovité kvítky světle růžové barvy uspořádané ve svazečcích, velmi příjemně voní. Na květy jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) je ještě brzy, ale i otevírající se pupeny poutají zaslouženou pozornost (obr. 12).

Ještě bychom Vám

obr.11 obr.12

obr. 13 obr.14

obr. 15 obr. 16

Zvětšené a další fotografie si můžete prohlédnout ZDE