Květná zahrada

Květná zahrada, jejíž hlavní část byla vybudována mezi léty 1665-1675, se stala vrcholným stavebním podnikem olomouckého biskupa Karla II. Lichtensteina – Castelcorna. Pro uskutečnění svých velkorysých plánů si povolal dva italské architekty Filiberta Lucheseho a Giovanni Pietro Tencallu. Vedle nich se na výzdobě zdejší zahrady podílela celá řada dalších umělců.

 

Květná zahrada na rytině z roku 1691                                      Stav zahrady v roce 2011

Květná zahrada (původně Libosad) představuje přelomovou fázi vývoje evropského zahradního umění. Na jedné straně ještě stále připomíná pozdně renesanční italské a zaalpské zahrady (vila Doria Pamphili v Římě, rezidenční zahrada v Mnichově, Hortus Palatinus v Heidelbergu aj.), na straně druhé však již otevírá cestu francouzskému barokně klasicistnímu typu (Versailles). Jedinečnost zahrady však nespočívá pouze ve vysoké umělecké a historické hodnotě, ale také v tom, že je dnes prakticky jediným představitelem obdobně komponovaného celku v Evropě.

Kroměřížský Libosad byl koncipován jako osově symetrická formální zahrada na půdorysu obdélníka o rozměrech 485×300 metrů. Ústřední prostor zahrady se dělil na dvě části: na Květnici s kolonádou, zahradním pavilonem (Rotundou), fontánami, tvarovanými stěnami a na Štěpnici se dvěma bazény, Jahodovými kopečky i sbírkou odrůd ovocných stromů. V osmdesátých letech 17. století došlo k připojení dalších drobných zahradních prostor určených k chovu zvířat a pěstování vzácných rostlin – Pomerančové zahrady se stavbou pro zimování citrusů, Holandské zahrady pro cibuloviny a další zajímavé květiny, Bažantnice, Králičího kopce, Ptáčnice s bazénem a voliérou.

Následující staletí vnesla do kompozice zahrady pouze drobnější změny. Nejvýznamnější bylo zřízení nového vstupu spojené s výstavbou dvojice skleníků a objektu pro ubytování zahradnického personálu, realizované v polovině 19. století dle projektu architekta Antona Archeho.

Květná zahrada představuje příklad raně barokní zahrady unikátně dochované do dnešních dnů. Nad vstupem do zahrady nechal její zakladatel a mecenáš biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna umístit tento text: „Vstup, hoste, a je-li ti libo, spatři zde obtížnou proměnu bažinaté a nepěstěné půdy. Šťasten se potěš panenskými plody zahrady, kterou zbudoval desetiletým úsilím a nemalými náklady pro tebe, sebe i ty budoucí Karel kníže z Lichtensteinu, biskup olomoucký, 1675.“

Fotografie ZDE