Archeologické výzkumy v zahradě

Archeologický výzkum v Květné zahradě

Poslední dvě desetiletí je v Květné zahradě prováděn archeologický výzkum především s cílem získat co nejvíce poznatků pro kvalitní památkovou obnovu zahrady. Nejdříve byl tento výzkum prováděn pracovníky Muzea Kroměřížska, později se stal garantem tohoto výzkumu Národní památkový ústav. Na následujících řádcích jsou shrnuty výsledky tohoto výzkumu.

V roce 2013 a 2014 se v zahradě v rámci projekzu NCZK budovaly  inženýrské sítě i základy staveb. Při těchto činnostech byla odkrývána řada pozůstatků vývoje Květné zahrady - základy starších budov především skleníků, kanály, zbytky bazénů, zbytky starého ještě dřevěného potrubí aj. Tyto nálezy se nyní odborně zpracovávají  a připravují se články k jejich publikaci.

 

Práce studentů archeologie ve Pstružím rybníčku 2012    Odkrytá část základů Králičího kopce ze 17. století 2009

Archeologické výzkumy byly na území Květné zahrady prováděny především pracovníky Muzea Kroměřížska, a to v devadesátých letech 20. století a v prvních letech 21. století. Možnost odkrýt tajemství ukrytá pod povrchem půdy se naskytla např. při pokládání odvodňovacího potrubí mezi Rotundou a Pstružím rybníkem či při odvodnění Rotundy. V letech 2001 až 2002 proběhl rozsáhlý zjišťovací výzkum v tzv. Holandské zahradě. Výzkum přinesl poznatky o využití území od období vrcholného středověku do novověku. Nálezy datované do 13. až 16. století (keramika a železné předměty), objevené v odpadní jámě, lze spojit s historií tehdy samostatné obce Štěchovice. Mladší nálezy pak mapují postupný vývoj Květné zahrady, která byla na území obce založena v druhé polovině 17. století.

Archeologický výzkum odkryl na ploše tzv. Holandské zahrady základy několika staveb určených pro pěstování rostlin, a to jak z období založení zahrady, tak staveb mladších, pravděpodobně z počátku 18. století (objekty 1/2011, 1/2002). O tehdejším způsobu vytápění poskytla zajímavé informace dochovaná topeniště obsluhovaná ze zahloubeného předpecí a navazující teplovzdušné kanály. V zásypech pak bylo nalezeno množství keramických střepů, ze kterých byly později sestaveny kachle z původních kamen s erby olomouckých biskupů a několik typů nádob pro pěstování rostlin. U severní obvodové zdi došlo k odkrytí základů stavby zahradního kasina či oranžérie (objekt 5/2002), zachycené ještě na plánech z počátku 19. století, a studny (objekt 4/2002), která byla jedním z původních zdrojů vody pro zahradu. Pro dnešní využití má již příliš malou vydatnost. Nalezeny byly také základy zaniklé Neptunovy fontány (objekt 7/2002) a kanály rozvádějící vodu po ploše zahrady. Výsledky tohoto výzkumu byly podrobně popsány v knize Heleny Chybové Kroměříž zmizelá a znovu objevená aneb Historie ukrytá pod dlažbou města vydané v roce 2009.

Obrázky 1 – 4

1. Situační plán archeologických objevů v Holandské zahradě (Helena Chybová, 2009)

2. Situační plán základů zaniklé oranžérie (Helena Chybová, 2009)

3. Ukázka několika typů nalezených květináčů (Helena Chybová, 2009)

4. Objev staré studny ze 17. století (Helena Chybová, 2009)

Po vzniku kroměřížského pracoviště Národního památkového ústavu v roce 2006, začal být archeologický průzkum prováděn jeho kmenovými odbornými pracovníky. V roce 2008 začalo dokumentování průběhu unikátní soustavy vodovodních štol protkávající podzemí zahrady.

V roce 1691 vyšlo grafické album, na jehož listech je zobrazen mimo jiné celkový půdorys zahrady s důmyslným systémem podzemních vodních kanálů. Tento systém byl postupně doplňován dalšími kanály. Za nejvýznamnější lze považovat zřízení tzv. Maxmiliánova vodovodu v polovině 19. století. Dílčí část kanálu pro rozvod vody z druhé poloviny

17. století byla zdokumentována již v roce 2002 v Holandské zahradě a následně v roce 2008 mezi kašnou Tritónů a Rotundou. Dále byla v roce 2010 zjištěna poloha kanálu odvádějícího vodu ze západně položeného Pstružího rybníka. Kanály z tohoto období mají stěny vyzděny z lomového kamene a zaklenuty valenou kamennou klenbou. V roce 2010 byl dále zdokumentován kanál z první poloviny 19. století nacházející se v prostoru mezi Jahodovými kopečky. Tento kanál byl již z části vyzděn z pálených cihel. Ve valené cihlové klenbě se nachází řada revizních otvorů překrytých pískovcovými deskami. Další informace k této problematice je možné získat v článku Jiřího Janála Příspěvek k poznání historických rozvodů v Květné zahradě v Kroměříži, který vyšel ve Sborníku Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Kroměříži – INGREDERE HOSPES II. v roce 2009.

Obrázky 5 – 8

5. Rytina z roku 1691 zachycující síť kanálů v Květné zahradě

6. Vzhled kanálu ze 17. století spojujícího Rotundu s kašnou Tritonů

7. Vzhled kanálu ze 17. století odvádějícího vodu ze Pstružího rybníka

8. Vzhled kanálu z první poloviny 19. století

V rámci projektu „Archeologická evaluace historických ikonografických pramenů Květné zahrady”, spolufinancovaného z fondu Podpora pro památky UNESCO Ministerstva kultury ČR, byl v roce 2009 zkoumán prostor Pstružích rybníků a Králičího kopce s cílem ověřit věrohodnost dochovaných rytin z konce 17. století. U západního Pstružího rybníka byla odkryta velmi zachovalá původní konstrukce nádrže včetně přívodů vody, izolační vrstvy, pozůstatků základů sochařské výzdoby, kamenných sedátek a stop po obvodových plůtcích. V prostoru zaniklého Králičího kopce došlo k nálezu části původních základů této neobvyklé stavby, které umožnily zodpovědět řadu otázek o jejích původních rozměrech a konstrukci. Ověřena byla také poloha původní dělicí zdi oddělující prostor Králičího kopce od přilehlé ptáčnice.

Obrázky 9 – 11

9. Rytina z roku 1691 zachycující vzhled západního Pstružího rybníka

10. Interpretace nálezové situace u Pstružího rybníka

11. Interpretace nálezové situace základů Králičího kopce

V červenci v roce 2012 se archeologové do Květné zahrady znovu vrátili. Stalo se tak v rámci projektu OP VK Inovace studia Historických věd na Univerzitě Palackého (Reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0025) Klíčová aktivita 3: Praxe studentů bakalářského studia v oboru archeologie – Odborná archeologická praxe. Osm studentů archeologie a historie pod vedením zkušených archeologů Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Kroměříži a v Olomouci svou prací navázali na výzkum prováděný v zahradě v minulých letech. Za dva týdny se jim podařilo kompletně odkrýt historickou konstrukci břehů západního Pstružího rybníka včetně čtveřice schodišť a přívodů i odvodů vody různého stáří. Uprostřed rybníka, kde byl na konci 19. století navršen umělý ostrov, došlo k nálezu zbytků kamenného dláždění dna i otvoru, kterým byla v 17. století přiváděna voda do středového vodotrysku se sochou Tritona. Dále se práce přesunuly na plochu tzv. Holandské zahrady. Zde byl kompletně odkryt základ zaniklé Neptunovi fontány, jejíž část byla zkoumána již v roce 2002. Kameny vydlážděný osmihran vyznačuje přesné místo, kde byl v 17. století umístěn podlouhlý bazén se sochou ležícího vodního boha. Zrestaurovanou sochu si dnes mohou návštěvníci Květné zahrady prohlédnout ve Studeném skleníku. V rámci obnovy zahrady bude tato Neptunova fontána vrácena na své původní místo. Částečně byly v rámci praxe studentů odkryty také další dochované zbytky konstrukce Králičího kopce. Do konce července se plánuje odkrytí celého kamenného základu této unikátní stavby, s jejíž obnovou je v rámci projektu NCZK také počítáno.

Obrázky 12 – 15

12. Studenti odkrývají základy Neptunovy fontány v Holandské zahradě

12a. Rytina z roku 1691 zachycující vzhled Neptunovy fontány

13. Čištění původní konstrukce Pstružího rybníka ze 17. století.

14. Původní dno Pstružího rybníka vyskládané z plochých kamenů

15. Přívod vody do Pstružího rybníka ze 17. století

Všechny objevené zbytky historických konstrukcí, dokládající bohatou historii i vývoj Květné zahrady, jsou pečlivě dokumentovány. Budou buď přímo využity při obnově zahrady, jako např. původní konstrukce Pstružího rybníka, nebo dojde k jejich zajištění tak, aby nebyly poškozeny plánovanými stavebními zásahy v zahradě. Zůstanou plně zachovány pro další generace a informace o nich se stanou součástí expozice zahradní kultury, s jejíž instalací se počítá v rámci projektu NCZK.

Obrázky a fotografie ZDE